List Moravských Dějin II
Tentokrát se podíváme především na dva snad vůbec nejvýznamnější představitele středověkého olomouckého biskupství. Nemůže být sporu o tom, že toto biskupství a později arcibiskupství a jeho představitelé zanechali v dějinách Moravy výrazné stopy, a proto není na škodu se s nimi blíže seznámit.
Jindřich Zdík
Narozen někdy v letech 1080 až 1085. Zemřel 25. června 1150 v Olomouci. Byl významný moravský duchovní, politik a diplomat.
Původ
O původu Jindřicha Zdíka panují dodnes mezi odborníky dohady. Zřejmě se jednalo o syna některého člena pražské dómské kapituly, a to nejspíše kronikáře Kosmase a jeho ženy Božetěchy. Jako málo pravděpodobné se dnes jeví, že pocházel přímo z vládnoucího přemyslovského rodu. Jindřich Zdíkovi se zřejmě dostalo vzdělání v cizině. Roku 1123 absolvoval svoji první cestu do Jeruzaléma.
Olomouckým biskupem
Dne 22. března 1126 byl Jindřich Zdík jmenován olomouckým biskupem. Vysvěcen pak byl 3. října 1126 v německém Wormsu. Roku 1130 mu na smrtelné posteli olomoucký údělný kníže Václav svěřil dostavbu chrámu sv. Václava v Olomouci. Jindřich Zdík kostel vysvětlil dne 30. června 1131 jako nedokončený. Roku 1140 ho dokončil a založil u něj novou dvanácti-člennou kapitulu. Roku 1141 z tohoto kostela udělal katedrálu, když k němu přenesl sídlo biskupství od olomouckého kostela sv. Petra. A nechal u něj postavit také románský biskupský palác a dům kapituly. Jindřich Zdík také vysvětil kostel na hoře Říp.
Biskup Zdík prosazoval reformu majetku a organizace církve na Moravě. Díky vytvoření kapituly (skládala se ze správců bývalých hradských kostelů) rozmnožil majetky olomouckého biskupství na více než 200 vesnic. Získal také enklávy pražského biskupství na Moravě. Jmenovitě Podivín, a to i s mincovním právem. Biskup Zdík se především snažil o nezávislost církve na světské moci. Její dosažení viděl ve spolupráci s českým knížetem, a proto Jindřich Zdík podporoval českého knížete Soběslava I. a později jeho nástupce knížete Vladislava II..
Spory s moravskými údělnými knížaty
Roku 1136 se biskup Zdík dostal do sporu s brněnským údělným knížetem Vratislavem o statky v Blansku. V letech 1137-38 vykonal druhou pouť do Jeruzaléma. Odtud si dovezl relikvii sv. Kříže. V roce 1138 se zúčastnil 2. lateránského koncilu v Římě.
Po smrti českého knížete Soběslava I. se postavil za Vladislava II. a podporoval ho v jeho boji o nástupnictví s moravskými údělnými knížaty, kteří se odvolávali na tehdy platné seniorátní právo (českým knížetem se měl stát vždy nejstarší žijící Přemyslovec, což Vladislav nebyl). Roku 1142 dal biskup Zdík údělníky do klatby a vyhlásil nad diecézí interdikt (zákaz konání bohoslužeb) a odešel do Prahy. Předtím se však pokusil údělníky odradit od vystoupení proti Vladislavovi. Po porážce Vladislava Moravany v bitvě u Vysoké ho biskup Zdík následoval do Německa, kde spolu úspěšně žádali o pomoc římského krále Lothara III.
V roce 1144 se Jindřich Zdík navrátil do Olomouce. Od římského krále Konráda III. a později od knížete Vladislava II. si vymohl tzv. imunitu (poddaní biskupa byli vyjmuti z pravomocí údělníků a zbaveni zemských povinností, jako byla například robota) a právo ražby mincí. Díky imunitě se Olomoucké biskupství stalo na Moravě samostatným církevně - politickým útvarem, který napříště nespadal pod moc moravských údělných knížat.
Roku 1145 byl na cestě do Říma u Úsobrna přepaden brněnským údělníkem Vratislavem, znojemským údělníkem Konrádem II. a dalším přemyslovcem Děpoltem (bratr Vladislava II.). Biskupovi Zdíkovi se však podařilo prchnout a ukrýt se. V letech 1146-48 byl zprostředkovatelem mezi znepřátelenými polskými knížaty, a to na žádost papeže a římského krále Konráda III., kterému v té době dělal rádce. V roce 1147 se stal účastníkem neúspěšné Křížové výpravy proti polabským Slovanům.
K Jindřichovým významným počinům patří i to, že přivedl do Čech (na Moravě to již nestihl) nový mnišský řád premonstrátů, který vždy upřednostňoval před benediktiny. V letech 1142 - 1143 založil spolu s Vladislavem II. nejstarší sídlo premonstrátů v Čechách - Strahovský klášter.. Další premonstrátský klášter založil v Litomyšli. Ke konci života pak podporoval premonstráty v Želivy.
Jindřich Zdík založil v Olomouci kapitulní knihovnu a písárnu (tzv. skriptorium). V této dílně vznikl kodex zvaný Olomoucké horologium a biskupovi listiny. Přátelil se také s významnými muži své doby, např. s Bernardem z Clairvaux (významný teolog, filosof, myslitel a svatý). A dopisoval si i s několika papeži. Byl velmi vzdělaný a asketicky založený. Zavázal se řeholi sv. Augustina, a tak například nejedl maso, dodržoval mlčenlivost a nosil prosté řeholní roucho. Prosazoval také aktivně celibát pro kněze.
Bruno ze Schauenburku
Narozen někdy mezi lety 1200 - 1205. Zemřel v únoru 1281 v Kroměříži. Byl významný moravský duchovní, severoněmeckého původu, politik, rádce a diplomat českých králů a moravských markrabat Václava I. a Přemysla Otakara II..
Později biskup Bruno hájil Přemyslovy zájmy v boji o římskou královskou korunu u papežské kurie. Roku 1247 pobýval na koncilu v Lyonu, kde se snažil obhájit neplatnost říšské volby Rudolfa Habsburského , to se mu však nepodařilo. Roku 1276 pak hájil Rakousy proti postupujícímu vojsku Rudolfa Habsburského. V témže roce biskup Bruno zřejmě přemluvil Přemysla Otakara II., aby se pokořil u Vídně Rudolfovi Habsburskému. Bitvy na Moravském poli se však zřejmě již pro stáří a ne úplný souhlas s královou politikou neúčastnil. Po porážce Přemysla Otakara pak biskup Bruno holdoval Rudolfovi. Ten ho pověřil správou severní Moravy (Olomoucka a Přerovska). V roce 1279 ještě biskup Bruno vysvětil na pražského biskupa Tobiáše. Biskup Bruno ze Schauenburku zemřel v roce 1281 a byl pochován před hlavnímoltářem v kostele sv. Mořice v Kroměříži. Tento kostel sám založil.
Aleš Balcárek
Narozen 21. února 1840 v Šumvaldu. Zemřel 8. května 1862 v Praze. Dnes již zapomenutý moravský básník začátku 2. poloviny 19. století. Pracoval jako korektor a knihkupec. I přes svůj nízký věk byl ve své době považován za nejpopulárnějšího básníka Moravy. Díky brzkému skonu však nemohl svou tvorbu plně rozvinout. Zemřel na následky pádu z Koňské brány v Praze. Není jasné zda se jednalo o nešťastnou náhodu nebo sebevraždu. Balcárek byl ovlivněn dobovým romantismem, historismem a panslavismem. Mezi jeho vzory patřili například Ján Kollár, Vincenc Furch a Jan Neruda. Ve svých básních se obracel ke slovanství a opěvoval i krásy Moravy a její historii.
Znáš, ty světe, ony vábné kraje,
kdežto znějí staré slávy báje,
Velehrad kde někdy stál,
Svatopluk král panoval.''